Gaming
Je to neuvěřitelné, ale Cyberpunk 2077 se po dlouhých 8 letech dostal na pulty prodejen. My si tuto událost nemohli nechat ujít. Řekneme ti, jak se nám hra líbila poté, co jsme si život v Night City vyzkoušeli na vlastní digitální kůži. Cyberpunk 2077 sliboval mnohé a očekávání byla opravdu vysoká, o čemž hovoří i přes 8 milionů předobjednávek z celého světa a zaplacení vývoje hry za jediný den.
Podařilo se autorům z polského CD Projekt RED naplnit ohromnou vizi cyberpunkového světa?
Cyberpunk 2077 asi není třeba komplikovaně představovat, ostatně jsme se mu věnovali v nedávném článku, kdy jsme hru zevrubně představili. Tvůrci z polského studia měli před sebou náročný úkol, a to naservírovat vizi budoucnosti v plné kráse dle vlastních pravidel. Inspirace Blade Runnerem, Altered Carbon a podobnými díly byla na míle jasná.
Předně bychom měli upozornit, že naše poznatky z hraní pocházejí z verze pro PlayStation 4, a to konkrétně té původní. Vnímáme fakt, že některé stroje zvládají hru mnohem lépe. Konkrétně je tu řeč o next-gen konzolích a PC. V závislosti na tom, na jakém zařízení hraješ, se tvůj zážitek z Cyberpunku 2077 může zásadně lišit. Taky upozorňujeme, že naše hodnocení je subjektivní a netvrdíme, že je jediné správné.
Jedno se musí Cyberpunku 2077 nechat. Je to skutečně punková záležitost, ale dokonce v takové míře, že občas nestíháš pojmout, co se to kolem tebe vlastně děje. Je nám naprosto jasné, že pokud máš verzi na PlayStation 4 nebo Xbox One rozehranou, tak už tušíš, kam tím vším míříme. Zbytek hráčů se s titulem tolik netrápí, až na některé nedostatky, ale my se i přes naše nadšení rychle dostali do stavu letargie a rozladěnosti. A nezachránil to ani Keanu Reeves!
Pojďme se tedy podívat na to, co nás vlastně během hraní trápilo. Vše začíná dobře, hra má kompletní české titulky, které tě uvedou do příběhu a následně dostaneš možnost si zvolit svou postavu a její původ. Samotný editor postav je skutečně rozsáhlý a věříme tomu, že někteří hráči v něm stráví i dobrou hodinu, než vytvoří svůj herní charakter.
Je zcela na tobě, zda to bude muž nebo žena, jaký budeš mít hlas, barvu vousů, tetování, podobu úst nebo velikost genitálií. I takové detaily se v rámci editoru řeší. Za to dáváme palec nahoru. Co nás ale poněkud zaráží, je fakt, že postavu vidíš ve hře jen málo. Vzhledem k tomu, že není zahrnut pohled ze třetí osoby, tak je postava viditelná jen v autě, v animacích nebo v zrcadle.
Volba tvého původu pak rozhoduje o tom, jakým způsobem se do společnosti v Night City zapojíš. Tím se liší začátek hry a postupně se vše napojí tam, kde nakonec skončí i ostatní cesty. Pro aktivní hraní jsme si zvolili cestu Nomáda, který do Night City přijíždí kvůli kšeftům.
Grafická stránka nepotěšila
Než se dostaneme k příběhu, tak je třeba zmínit to, čeho si každý majitel starších konzolí všimne na první pohled. Cyberpunk 2077 je něco, co mělo vyjít nejpozději před 5 lety. Technický stav hry a celkový dojem je však takový, jako kdyby hra vyšla zhruba v roce 2009. Na PlayStationu 4 je grafická stránka vskutku otřesná. Dohlednost je zoufalá a vidíš tak pouze tvé nejbližší okolí. Vše je šíleně rozmazané, až ze hry skoro bolí oči.
Hru jsme postupně zkoušeli po dalších aktualizacích (hotfixech), ale zlepšení není příliš výrazné. V tomto ohledu nás studio zklamalo. Tušili jsme, že hra pochopitelně nemůže vypadat jako na PC při maximálních detailech, ale to, co se dostalo ven, dává průchod otázce, zda by takový produkt měl vůbec projít kontrolou kvality u Sony a Microsoftu. Naše výtky se týkají i hratelnosti. Pokud tě udivil stav Assassin's Creed Valhalla, tak z Cyberpunku budeš doslova v šoku.
Síla je v příběhu
Nesporné kvality má titul po příběhové stránce, což jsme u CD Projektu i očekávali. Dodnes vzpomínáme na příběh hry Zaklínač 3 a rovněž titul považujeme za jedno z nejlepších RPG, jaké kdy vůbec vyšlo. Cyberpunk v tomto ohledu také nezklame. Příběh je dobře vyprávěn a hra má poměrně zajímavé charaktery. Asi není žádným tajemstvím, že ve hře vystupuje i Keanu Reeves, který si evidentně roli dobře užíval a poměrně dobře mu postava Johnnyho Silverhanda sedí.
V hráči to vše má vzbudit dojem, že je ve skutečném světě, kterému kralují korporátní organizace a v běžných činnostech začíná převažovat technický směr a nové způsoby vylepšení lidských těl. To vše ale drhne na zmíněných nedostatcích. Ačkoliv má hra za sebou několik updatů, tak je naprosto běžné, že se nenačítají včas textury, pohyb vázne a jízda autem je tak spíše jako streamované video na slabém internetovém spojení.
Není vůbec nic zvláštního, když se některý NPC objeví o pár metrů dále a neví, co má dělat. Dost běžné je i bohužel to, že například nevystoupí z vozidla nebo že se předměty náhodně objevují tam, kde by rozhodně být neměly. Bohužel těchto menších i větších chyb je hra doslova plná. Zcela běžné je i to, že titul neustále padá. S chybovou hláškou jsme se párkrát setkali právě u AC Valhalla, jenže hra spadla kupříkladu jednou za 5 hodin hraní. Cyberpunk je schopný padat každých 20 minut.
Night City
Toto všechno ničí dojem z jinak velmi zajímavého Night City. Na to jsme se hodně těšili. Už jen fakt, že město je rozdělené na různé čtvrti, které jsou okupovány určitým etnikem či sortou lidí. Po stránce level-designu je na tom hra více než slušně a Night City tu tak tvoří náhradu za klasické open-world mapy, které se spoléhají na naprosto odlišné biómy a terén.
Po prvotním ohromení z města se ukazuje, že vlastně trpí naprosto stejnými neduhy, kterým se údajně chtěli autoři vyhnout. Hra má poměrně velkou mapu, která je naprosto chaoticky zasypaná doslova bambilionem nejrůznějších ikonek. Nic nás nemotivovalo se prohrabávat tunami různých vylepšení a schopností, protože hra na tebe chrlí jednu hlášku za druhou, kde a jak se vlastně orientovat, že to téměř nejde pojmout.
Co nás ale absolutně zarazilo, tak je ono podání „živoucího města“. Night City se totiž po detailnějším zkoumání jeví jako poněkud prázdné místo bez života. NPC jsou naprosto hloupá a v kombinaci s bugy nejsou příliš uvěřitelná. Chodců i vozidel je ve hře až žalostně málo, za což zřejmě může i samotná optimalizace, a tak bylo nutné ubírat na počtech. Pochvalu ale tvůrci mají za to, že ve hře je k dispozici dostatek vozidel a jízdní model je velmi slušný.
Bohužel s padajícími FPS je však jízda zaručenou výzvou.
Cyberpunk 2077 je akční hrou. Mnoho hráčů však bude mít problém s tím, že titul nemá možnost přepnutí do pohledu z třetí osoby, s čímž souhlasíme. Hra by tak mohla mít zajímavější přestřelky a souboje. Za nás se ani tato stránka příliš nepovedla. Cyberpunk je v tomto ohledu pozadu za průměrnými střílečkami a střety nám přišly naprosto plytké a nezajímavé. Samotný model míření také vyžaduje poměrně solidní cvik.
Haprující AI způsobuje to, že mnohdy po tobě nikdo ani nestřílí. Dokonce tě ani nevidí v případě, že se plížíš kolem. Stealth je dalším prvkem hry, který příliš nefunguje. V tomto ohledu je Cyberpunk velmi průměrnou záležitostí a nenabízí nic, co bychom už jinde neviděli.
Cyberpunk 2077 je uváděn jako akční RPG, čímž skutečně je. Nejedná se o hru typu DOOM, kde stačí jen procházet mise a likvidovat nepřátele. Zde máš rozsáhlejší možnosti tvorby své postavy. Postupně totiž leveluješ a získáváš dovednostní body. Tím si zvýšíš různé statistiky, jako jsou zdraví, síla, inteligence, reflexy a další. S tím souvisí i hromady aktivních a pasivních perků. Jakmile se dostaneš k větším penězům, tak si můžeš nechat vylepšit tělo. Pomocí Rozparovačů si tak můžeš vylepšovat své augmentované serepetičky, které dodávají tvému hrdinovi poměrně klíčová vylepšení.
Nemáme rádi, když je ve hře až příliš mnoho možností, jak co vylepšovat, upravovat a tvořit. Hráč se pak utápí v tom, co má všechno k dispozici a odrazuje ho to od dalšího snažení. V Cyberpunku toto platí rovněž.
Jakmile totiž zjistíš, že příběh se dá dohrát i bez vylepšování zbraní a tvojí zbroje, tak se o to přestaneš zajímat.
A to je jeden z největších problému Cyberpunku. Nabízí toho opravdu hodně, ale nic pořádně. Vše je jakési pofidérní, mnohokrát viděné a ničím zajímavé.
Na internetu před vydáním kolovaly zvěsti o tom, že hru nelze dokončit pod 175 hodin. Toto již bylo dementováno a můžeme potvrdit, že konec hry přijde nejpozději po 20 hodinách, pokud se zaměříš čistě na příběh. Oněch 175 hodin by mohlo platit v případě, že hráč bude plnit naprosto vše, co titul nabízí. V současném stavu však bude rád, pokud dohraje vůbec příběh. Vedlejší aktivity mají občas zajímavou zápletku, ale rozhodně nejde o tak vydařené questy, jako byly například u Zaklínače 3.
Technickou stránku jsme už zmínili – ta bohužel naprosto ničí celkový požitek ze hry. Cyberpunk 2077 je v doslova katastrofálním stavu. Chvílemi jsme měli dojem, že verze pro starší konzole je nedodělanou verzí pro Nintendo Switch, kterou autoři vypustili omylem. Vzhledem k ambicím tohoto titulu a marketingovým slibům a ukázkám tu tak máme produkt, který nedosahuje ani průměrných kvalit.
Cyberpunk 2077 si budou někteří hráči užívat. Pokud ale vlastníš PlayStation 4 či Xbox One, tak zřejmě nemá smysl hru v tuto chvíli pořizovat. V tomto stavu hra nedosahuje ani průměrné kvality. Technologicky je hra odhadem 11 let pozadu a nefunguje mnohdy ani v základních aspektech, což je vzhledem k prezentovaným materiálům více než podivná praktika studia. Cyberpunk 2077 zkrátka není tím, co hráči čekali. Ačkoliv má zajímavý příběh, tak ve výsledku nenabízí nic, co bychom už v jiných hrách mnohokrát neviděli a nehráli. Tvůrci si zkrátka ukousli větší sousto, než byli schopni skousnout.
Baví tě články o hrách? Sleduj Red Bull Gaming na Facebooku a na Instagramu!