Gaming
Že je herní průmysl velmi sledován a zejména ty nejodvážnější a největší projekty, je samozřejmě všeobecně známá věc. Před pár dny se na pulty prodejen dostalo pokračování jednoho z největších PlayStation hitů všech dob. The Last of Us Part II se však po pár hodinách stalo předmětem diskuzí a nevole hráčů. Proč tomu tak je?
Předem upozorňujeme, že následující řádky mohou obsahovat mírné spoilery, které jsou zde nezbytné kvůli vysvětlení aktuální situace. V redakci jsme měli možnost hru vyzkoušet předem a téměř po druhém dohrání, kdy spějeme zdárně za platinovou trofejí, si povíme, proč je hra předmětem kontroverzních výstupů.
The Last of Us milujeme. První díl patří mezi to nejlepší, co kdy spatřilo ve videoherním sektoru světlo světa. Naugty Dog přineslo nádherný svět, který by s mírnou nadsázkou mohl být tím naším. Strašlivá epidemie změnila lidi v monstra a poslední z nás se snaží přežít.
První část nám nabídla vztah mezi dvěma postavami. Joela, pašeráka, který dostane za úkol převést přes Spojené státy mladou dívku Ellie. The Last of Us Part II v tomto duchu pokračuje a nabízí nám další pohled na to, jak se jejich vzájemný vztah vyvíjí. Jen to není tím způsobem, jaký jsme všichni čekali.
Naposledy tě varujeme! Pokud si nechceš zkazit svůj vlastní zážitek, tak se k našemu článku vrať o něco později!
Joel a Ellie
Většině hráčů bylo jasné, že převážnou část hry budeme hrát za Ellie a Joel bude hrát tak trochu druhé housle. Proto je za něj možné hrát v samotném úvodu hry. O to větší šok je to, když Joelův příběh končí po dvou hodinách. Pro Ellie jde o hlavní motivátor v jejím dalším snažení.
Nebudeme zastírat fakt, že nás to hodně zaskočilo a první hodiny jsme byli solidně naštvaní. Nic to však nemění na tom, že takový byl záměr autorů a chtěli hráče dostat do nepředvídatelné situace. Že by toto nastalo hned na začátku zřejmě napadlo jen málokoho.
Do hry vstupuje třetí postava
V úvodní dvouhodinovce je dalším překvapením nová postava jménem Abby. Její pohnutky jsou zde naprosto jasné, když se dohrajete do pokročilejších fází hry a tvůrci nabídnou rozhřešení okolo celého příběhu druhého dílu.
Vztah Ellie a Joela je tu tedy vyprávěn pouze retrospektivně a patří k těm nejlepším pasážím v celé hře. Opět je tu známé duo praštěné a rozverné holky a muže v letech, který jí supluje otce, neboť o vlastní dceru kdysi přišel.
Změna vyprávění a trocha toho LGBT
Druhá polovina hry nabídne naprosto rozdílný styl vyprávění, než na co jsme byli zvyklí. Vidíme totiž události z druhé strany barikády a ujímáme se role Abby. K neprospěchu autorů má tato hrdinka svaly, za které by se nestyděl ani Dwayne Johnson.
Nelze se tedy divit, že tvůrcům jsou předhazovány posměšky na téma transgender komunity. The Last of Us Part II je poněkud kontroverzní v tom, že se snaží nabídnout ždibec z LGBT komunity. Ellie je lesbičkou. Pro některé šok, ale proč? Nebylo to snad evidentní z DLC k první hře s názvem Left Behind.
Není to však něco kvůli čemu by bylo nutné hru odsuzovat. Pravdou je, že například Hollywood se nám tato témata snaží cpát do každého filmu a seriálu takzvaně na sílu. Last of Us Part II jde trochu v těchto stopách, ale nepůsobí to tak nepatřičně. Ženy hrají v druhém díle velkou roli o tom není pochyb a je pravdou, že muži zde jdou trochu do ústraní.
Nejvíce šokující je však již zmíněné separátní vyprávění. Po nějakých 10 - 15 hodinách (v závislosti na vašem průzkumu) se totiž hra diametrálně změní. Hlavní hrdinkou je v tu chvíli Abby a vy pořád čekáte, kdy se vše znovu přepne na Ellie. Jenže čas běží a Abby řeší dost zásadní problémy na to, abychom plynule mohli přejít zpět k původní hrdince.
Na jednu stranu je obdivuhodné, že Neil Druckmann a jeho tým se rozhodl takto nepředvídatelně své dílo vést, ale nutno uznat, že mnoho lidí s tím bude mít problém. Není to zkrátka ten titul, který všichni očekávali. O jeho kvalitách není vůbec sporu, ale zápletka se vyvíjí naprosto nečekaným směrem.
Jako velký neduh druhého dílu je vnímán příběh. Ten z našeho pohledu není vyloženě špatný, ale funguje zhruba do poloviny hry. Poté se hra odkloní od původního vyznění a vrací se k němu až po velmi dlouhé době. Závěr hry tak budí rozpaky a my jsme byli rovněž rozpolcení. Hlavní motivace Ellie je totiž silná jen na začátku a poté opadá. V samém závěru tak může být rozuzlení pro někoho až komické.
Zde to vypadá, že autoři poněkud přestřelili a zbytečně hru natáhli o některé pasáže. Příběh je tak tříštěn na několik dílčích a v samotném závěru se uspokojivě nespojí a neuzavře.
Hrát či nehrát?
Závěrem se sluší říct, že The Last of Us Part II je naprosto skvělá hra. Má výborné momenty, neuvěřitelný audiovizuál. Jednoznačně nejlepší, jaký jsme dosud viděli. Jejím problém je však to, že se snaží být za každou cenu kontroverzní a to se mainstreamovému publiku pochopitelně nelíbí.
Vůbec neváhej nad tím, zda je hra dobrá či není. Je výborná, ale některé prvky zkrátka drhnou a zarytí fanoušci prvního dílu budou očekávat zcela odlišný zážitek.
Baví tě články o hrách? Sleduj Red Bull Gaming na Facebooku a na Instagramu!