esports

Klasické pracovní dny, makat ale musí pořád: Jak žijí profesionální hráči?

Život profesionálního hráče na top úrovni se od sportovců zase tak moc neliší. Maká denně nejen s týmem, ale i sám na sobě. Jak to vlastně takový profík má?
Autor: Tereza Janovská / RedBull.cz
5 min readVydáno:
Ladislav „GuardiaN“ Kovács
© HLTV.org
Dřív byli považováni za nerdy hrající ve sklepě a chroupající brambůrky, dneska už většina lidí ví, že dostat se na vrchol profesionálních soutěží vyžaduje víc než jen klikání myší. Nejlepší týmy tak hráče zaměstnávají na plný úvazek a dávají jim i prostory, kde mohou nerušeně pracovat. Hodiny dřiny se pak často vyplácí. Co na sebe hráči prozradili?

Osmihodinová pracovní doba

„Trénujeme tak 7-8 hodin denně. Většinou začneme dvouhodinovou teorií. Pak máme hodinovou pauzu, po které si dáme čtyři tréninkové zápasy, kde zkoušíme věci, které jsme si ukázali. Po těch trénincích řešíme chyby, které jsme během nich udělali,“ nechává nahlédnout do své rutiny Robert „Manguss“ Kasper z týmu Enterprise.
Kromě denních tréninků stejně jako sportovci musí i oni své schopnosti předvést v zápasech. „V poslední době máme hodně nabitý harmonogram a tréninky musíme přizpůsobovat zápasům, protože jich máme docela dost. Trénujeme i před nimi, kolikrát to zabere celý den,“ prozrazuje jeho týmový spoluhráč Tomáš „System“ Zemko.
Enterprise má v Praze vlastní kanceláře, každý z hráčů tam má vlastní počítač, za zdí je pozorně sleduje trenér. „Nechodíme sem ale denně, já jsem vlastně jediný z Prahy, jinak tu máme zahraniční hráče. Scházíme se tu ale na bootcampy, teď jsme tu byli třeba sedmnáct dní v kuse, což mi popravdě stačilo,“ směje se Manguss.
To Sampi se nechalo inspirovat velkými zahraničními týmy a kousek od pražského letiště si zařídili rovnou celý gaming house – vilu, kde mohou hráči přespávat i trénovat. „Když to jde, snažíme se sem docházet denně. Klasicky trénujeme pět dní v týdnu, dohromady to dělá zhruba 56 hodin týdně,“ říká Ladislav „Guardian“ Kovács.
Herní dům týmu Sampi fotbalisty Jakuba Jankta

Herní dům týmu Sampi fotbalisty Jakuba Jankta

© Sampi

Lukáš „Savana1“ Lintner jeho slova potvrzuje: „Scházíme se tu hlavně před důležitými turnaji. Naposledy jsme tu všichni spolu byli tři týdny. Záleží ale, co potřebujeme natrénovat. Někdy jsme tu týden, jindy dva a déle.“

Pořád se je co učit

Hrát na profesionální úrovni vyžaduje kromě týmových tréninků i práci na sobě samém. Samotní hráči si tak po tréninku jdou zahrát i sami nebo s přáteli. Protože jak všichni říkají: pořád je co se učit. Mezi nejdůležitější aspekty hry všichni považují dvě věci – AIM, tedy přesnou střelbu a utility, tedy hody granátů, smoků, molotovů a flashů.
„Když se člověk dostane na vyšší úroveň, je těžké se dál zlepšovat, ale je důležité se v té top formě udržovat,“ vysvětluje Manguss. „Co se týče utilit, tam se dá vždycky něco naučit. Člověk nemůže znát všechno.“
Když se System cítí přehraný, jde se projet a popovídat si s kamarády. Individuální tréninky ale rozhodně nepodceňuje. „Snažím se trénovat pocitově. Když cítím, že mi to nestřílí, jak bych si představoval, dám si třeba celý týden jen trénink proti botům. Když mám zas pocit, že ve hře dělám nějaké zbytečné chyby, tak si stáhnu demo a podívám se, kde chybuji.“
Podle něj si většinu základních hodů utilit prostě pamatuje, čím víc hraje, tím víc je to pro něj přirozenější. „Teď jsem si ale vyzkoušel Valorant a ač je to takřka stejná hra, tak jsem s tím měl trochu problém,“ prozrazuje se smíchem.
Savana1 se snaží AIM trénovat denně. Jak sám říká, když mu to jde, stačí mu hodinka, když ne, dá tomu víc. Stejně tak to má i Guardian: „Věnuji se tomu denně, dám si vždycky aspoň deathmatch. S týmem se ale zaměřujeme spíš na teorii a tréninky proti týmům, AIM procvičujeme individuálně, jak kdo potřebuje,“ říká nejlepší slovenský střelec.

Na zápas se hlavně dobře vyspat

Vrcholem každého profesionálního hráče jsou pak zápasy, kde může zužitkovat vše, co se v tvrdých trénincích naučil. Jak vypadá jejich takový typický zápasový den? „Záleží, v kolik zápas začíná. Když ráno, tak vstanu a jdu se hned rozehrát. Když je až večer, jdu se ještě projít, abych si pročistil hlavu,“ říká Manguss.
System to má trochu složitější. „Mám ve škole individuální plán, takže dost záleží, jestli jdu před zápasem do školy, nebo ne. Snažím se hlavně dobře vyspat, abych to pak nemusel po škole dohánět. Před samotným zápasem se pak sám hodinku rozehrávám, s týmem si pak dáme tréninkový zápas na rozehru.“
Většinou se nasnídám, jdu se projít, pak se potkáme s klukama, pokecáme a jdeme na to
Savana1
Sampi je relativně nový tým, takže jim předzápasový trénink zabere víc času. „Pořád ještě testujeme, co komu vyhovuje. Mně vyhovuje hrát s čistou hlavou, ale někdo si před zápasem zahraje matchmaking, někdo deathmatch. Hlavní ale je, abychom byli všichni vyspaní, měli energii a čistou hlavu,“ prozrazuje Guardian.
A kolik času věnuješ tréninku ty? Uměl by sis představit hrát na profesionální úrovni? Dej nám vědět třeba na Instagram, TikTok či Facebook.