Hudba

200 tun nepravděpodobnosti: První sezóna lodi Altenburg 1964 očima posádky

Od sešrotování zachránila loď Altenburg 1964 shoda okolností. Jen za první sezónu ale nalákala loď tisíce lidí či špičky současné hudební scény napříč žánry i zeměmi. Jak to vidí její posádka?

Autor: Jonáš Verner

8 min čteníPublished on 19.10.2018 · 09:16 UTC

Přeměnit dvousettunovou štěrkařskou loď v multižánrové kulturní centrum - sen, který se pro trojici kamarádů ze studií zhmotnil v podobě projektu Altenburg 1964. Od června, kdy se v pražských Holešovicích poprvé otevřel veřejnosti, stihl koráb ve svých útrobách hostit 75 akcí, stát se jevištěm pro site-specific divadlo a pevně zakotvit v pražských kulturních vodách. Za začátkem dlouhé cesty stál podle Martina Kontry, prvního z majitelů lodi dávný sen. ,,Při záchraně lodi moc nezáleželo na tom, čemu se věnujeme,” vzpomíná ,,Ben je filmař, Honza manažer a já jsem profesí novinář, ale když byla loď na cestě do šrotu a my se museli rozhodnout, šly naše profesní životy stranou.”

Posádka Altenburgu (zleva): Ben, Martin, Filip, Ondřej
© Jonáš Verner

Spolu s režisérem Benjaminem Tučkem a podnikatelem Janem Al Amelem vyrazili do Děčína, kde čekala loď na demolici. ,,Když jsme ji poprvé viděli, spatřili jsme v ní odraz devadesátek, našeho mládí,” pokračuje Martin, ,,viděli jsme v ní možnost osidlovat nepravděpodobný místa a zjišťovat, že jsou vlastně kouzelný - bylo to jako objevení ztraceného snu.” A tak se tři kamarádi z vysoké dostali s lodí až do Prahy, kde oslovili o generaci mladší vedoucí baru Pragotron. ,,Když se Náklaďák i s naším pop-up barem zavřel, hledali jsme další působiště,” vzpomíná Filip Peroutka na období, kdy s Ondřejem Kučerou opustili podnik na Nákladovém nádraží Žižkov a začali se s majiteli lodě domlouvat na spolupráci, ,,věděli jsme, že máme společnou touhu sílu budovat něco nového.”

Kabina lodi Altenburg 1964
© Benedikt Valenta

V následujícím rozhovoru se s posádkou lodi probíráme prvním půlrokem na lodi, jehož vyvcholení má být pro Altenburg 1964 podobně velkolepé jako jeho otevření.

Jak hodnotíte premiérovou sezónu na Altenburgu 1964?

Martin: Z hlediska dramaturgie úplně skvěle - dokázali jsme dosáhnout toho, co jsme si stanovili. Propojujeme žánry, které v Praze v takové míře nikdo nepropojuje a podařilo se nám očarovat lidi, kteří se na loď dostali. A očarovali jsme i sami sebe - těsně před tím, než se loď poprvé otevřela veřejnosti.

Filip: ,,To jsme mimochodem zvládli doslova na sekundu. Stavěli jsme desítky hodin v kuse, modlili se, aby se všechno stihlo, aby nepršelo a hlavně aby někdo přišel. Nakonec přišlo přes 800 lidí a o to, co děláme, je velký zájem doteď. Bylo to jako kouzlo."

Ondřej: ,,Na fungování Altenburgu a lidí kolem něj je podstatné, že jsme si skoro všechno vyrobili sami. Díky tomu máme k prostoru unikátní vztah - lidi, co loď postavili a přes den řezali prkna, si šli po práci stoupnout za bar, za foťák nebo dělat účetnictví."

Altenburg 1964

Má ,,klub na vodě" nějaké výhody?

Ben: ,,S Martinem prošli spoustou klubů a tušili jsme, co v nich lidi mohou zažít a co může člověk nabídnout, aby vybočil a oslovil něčím novým. A s touhle skutečností se loď perfektně potkala. Když jsme objevili pozemek u Trojského mostu, který bude za několik let zastavěný a dost možná ztratí energii, která ho nyní obklopuje, chtěli jsme ho lidem nabídnout se vším všudy.

Po tom, co jsem strávil 5 let natáčením dokumentu o pražském územním plánu, vím, jak proměnlivé jsou podmínky na městských pozemcích. Mít mobilní působiště, které může neustále se měnícími podmínkami doslova proplouvat, nám dává lepší prostor k adaptaci."

Martin: ,,A pokud by to nešlo nikde v Praze, nic nám nebrání vytáhnout kotvy a odjet mimo město. Nechceme a snad se díky lodi ani nikdy nedostaneme do situace, kdy by nám město bralo klub."

Vymezuje se nějak program Altenburgu?

Filip: ,,Ano - na to, co nás oslovuje a baví. Škála akcí, které se na Altenburgu konají, je ale poměrně široká od současného elektra přes garáž a indie po hardcore. Nedávno se u nás hrálo i jedno divadelní představení, na to ale na lodi nejsou úplně nejlepší podmínky."

Vždycky jsme přísahali na kapely a projekty, které odvážně míchaly věci, co vypadaly zdánlivě nesmíchatelně.
Martin Kontra

Vnitřek lodi Altenburg 1964
© Benedikt Valenta

Martin: ,,Chceme stírat generační rozdíly i rozdíly mezi žánry. V případě lodi se toho držíme mícháním indie scény s elektrem, tvrdší hudbou a evropskou scénou. Zaměřujeme se tím spíš na umělce a promotéry, kteří jsou ochotni experimentovat a míchat - nikdy jsme nechtěli být jednožánrovým místem."

Jak těžké je ukotvit v Praze nový klub za jednu sezónu?

Martin: ,,Nikdo z nás nepřistoupil na to, že se bude šetřit na zvuku a na technice, a to je klíčové. Jako stagnující hudebník bych zdůraznil, že na technickou kvalitu a na to, aby u nás vystupující měli určitou úroveň komfortu, si na lodi dáváme pozor. Celé podpalubí je poměrně složitě ozvučitelné, ale zatím se nám daří v něm udržet zvuk na hodně vysoké úrovni. Po různých jednáních s městem a majiteli pozemků je důležité, že jsme dokázali v Praze realizovat místo, kde můžeme sami realizovat sebe a nikdo nám do toho nemůže kecat."

Zprovoznit dvě stě tun železa nám zabralo rok a půl práce."
Benjamin Tuček

Filip: ,,Spousta projektů z ,,pražskýho rybníka”, všechny ty věci, který na Altenburgu chceme, na tohle jsou dobré kontakty a dobrá technika nutné. Když k nám promotéři a umělci chodí, vědí, co od nás očekávat - z jedné strany si vytváříme stage pro sebe, abychom se mohli sami realizovat, z druhé ale víme, že v Praze je spousta kvalitních projektů bez zázemí, a pro ty je na Altenburgu vždycky místo."

Altenburg vznikl v době, kdy DIY podniky typu Bajkazyl nebo Pragotron z veřejného prostoru spíše mizí. Hnalo vás i tohle k vytvoření nového projektu?

Filip: ,,Líhně nových nápadů, ze kterých vychází spousta současných podniků a které už neexistují, byly pro nás zásadní - například Neone. Když se kvůli rozhodnutí města rušily, nikdo jim nenabídl žádnou alternativu. To je fenomén, ke kterému v Praze bohužel dochází - na vybočující projekty je pohlíženo skrz prsty a se závistí."

Pořád jde o stejný boj lidí, kteří touží po svobodě a lidí, kteří reprezentují řád a byrokracii.
Benjamin Tuček

Martin: To má ale pozitivní východisko - energie se přenáší i jinam. Když se město nebo majitel rozhodne nějakou aktivitu stopnout nebo zprivatizovat, dá tím podnět pro to, aby vznikly další projekty. To se oproti mému mládí hodně liší, tehdy se lidi pod tlakem autorit lámali a přestávali podnikat.

Se společností Skanska jsme domluveni jednoduše - až se začne kolem Altenburgu stavět, vytáhneme kotvy a odjedeme jinam."
Martin Kontra

Oproti nástupu nového tisíciletí, kdy devadesátková divokost narážela na tvrdý přístup autorit, je teď podle mě situace poměrně klidná. Připadá mi, že se dá se současným vedením městských částí normálně mluvit - pokud spolu navzájem nejednáte jako nepřátelé."

Okolí lodě Altenburg 1964
© Benedikt Valenta

Ben: ,,Když se na to dívám z trochu širšího pohledu, vrací mě to do chvíle, kdy se na začátku devadesátek začalo ze Stalina nelegálně vysílat. Teď máme to štěstí, že jsme na břehu lidí, kteří touží po svobodě a hledají řešení. Otázkou je, jak kultivovat společnost tak, aby represivní opatření nepřesahovaly nějakou únosnou mez. Abychom nezjistili, že se 30 let po pádu komunismu nenajde prostor, kde by mohly vznikat nové nápady a projekty."

Je v Praze ještě nějaký podnik s odklápěcí střechou?

Ben: ,,Myslíme, že ne, a to je ten fór. Když jsme se v Děčíně na loď pořádně podívali poprvé, úplně nás to vzalo."

Martin: ,,Máme možnost si vytvořit klubovou atmosféru a v průběhu večera otevřít střechu a dát akci úplně jiný rozměr. Otevřená střecha loď paradoxně změnší a zahustí atmosféru, která na ní je."

Jak vidíte příští sezónu?

Filip: ,,Podle mě jsme někde v půlce cesty. Musíme tu náladu, kterou chceme na Altenburgu vybudovat a která se na lodi v letos vytvořila, uchovat."

Martin: ,,Za nás starší - rádi bychom se dostali do momentu, kdy dokážeme v rámci jedné sezóny za každého z nás přivézt na loď jedno vysněné jméno. Interprety, ke kterým vzhlížíme a chtěli bychom, aby se na Altenburgu objevili."

Na co může Altenburg nalákat ještě letos?

Filip: ,,Kromě několika drobnějších akcí se 3. listopadu chystá closing party. Vystoupí tu berlínská rezidentka Natascha Kann, zástupci naší crew, b2b DJ set Jorgose a PSJ nebo nrmn z Ankali/POLYGON, bude se promítat na přilehlé ruiny baráků a o občerstvení se kromě nás postará i Bistro Paralela. Bude to velké, bude to showcase lokální scény, bude to představení lodi v tom nejlepším světle - a navíc za dvě stovky."

Dění na lodi Altenburg 1964 můžeš sledovat zde:

Baví tě články ze světa hudby? Sleduj Red Bull Music na Facebooku a na Instagramu!

Hudba

Akce & Festivaly

Umění & Design